Naštěstí neexistují jen zbraně zla, které nás denně ovlivňují a ztěžují nám život. Ne, existuje také pomoc proti nim, která je ze své podstaty mnohem mocnější a může nám pomoci vést dobrý život.
Než se však pustím do výčtu těchto zbraní, jen stručně vysvětlím, co se myslí „ze své podstaty“.
Pokud chápeme původ, že vše musí pocházet z tvořivé síly a že je to dobré, pak také chápeme, proč je tato síla výhradně důležitá.
Pochopil jsem to teprve tehdy, když jsem rozdělil dobro a zlo. Uvědomil jsem si, že dobro může existovat samo v harmonii a dokonalosti, zatímco zlo se samo ničí a nemá v sobě žádný smysl, nakonec by se vzájemně eliminovalo. Dobro je tedy hostitelem zla, které může žít jen tehdy, když jako parazit vysává sílu z dobra. Kdyby zlo pohltilo všechno dobro, muselo by se nakonec pustit do sebe, což ve skutečnosti nedává smysl.
Také by nic nestavělo ani netvořilo; jen ničí a samo o sobě není silou, která by byla důležitá jen proto, že ničí a způsobuje škody, výhradně pro to, co je jeho přirozeností.
Zkrátka: Kdo posiluje dobro a zlepšuje špatné, zlé, dělá už dost a nemusí se starat o nic jiného.
Největším trestem pro zlo je, když se vám daří, když jste úspěšní, když budujete, když jdete životem pozitivně a nenecháte se ovládnout druhou stranou.
Ano, a co jsou teď ty zbraně, které pomáhají vnést světlo do tmy, což je mimochodem velmi silný obraz pro stejný princip fungování? Tma ve skutečnosti neexistuje; tma je vždy absence světla. Možná je to mezi dobrem a zlem podobné: Kde vládne dobro, nebude pro zlo místo.
Zlo může nejvíce vládnout tam, kde chybí láska.
Takže tady jsou, bodově vypsané, 7 nejmocnějších zbraní dobra:
Zbraň číslo 1 | Vděčnost
Vděčnost je to nejdůležitější, co existuje. Vděčnost má sílu vytlačit vše, co nám neprospívá, a uvolnit cestu dobru.
Vděčnost vytváří pozitivní energii, a tím se vytlačuje ta špatná.
Můžete si to snadno vyzkoušet; je to samohyb, je to boží kruh, něco, co v našem jazyce ani neznáme, přesný opak ďábelského kruhu, který bude každému znám.
Začněte úplně jednoduše: Přemýšlejte, za co můžete být vděční, a dělejte to každý den. Každý den vás napadne víc a víc, a najednou si všimnete, jak se vám bude stále lépe.
Využijte k tomu ostatní zbraně, které jsou zde uvedeny, a budete tak úspěšní, že budete maximálně překvapeni.
A i kdyby to bylo jen zdraví, za které můžete být vděční, což je mimochodem to nejdůležitější, nebo že je vám teplo, že jste v suchu, že jste sytí, že můžete dýchat, že jste svobodní, že můžete běhat, skákat, tančit, smát se, milovat atd.
Jednoduché věci, na začátek jich najdete dost; děkujte denně alespoň 5 minut, jak to nejlépe udělat, přečtěte si na jiném místě této stránky, a pak počkejte, jak se to vyvine, jen buďte vytrvalí a pociťujte, jak každý den může působit stále více dobré síly.
Zbraň číslo 2 | Osobní rozhovory
Vybudujte si vztah s Ježíšem. On představuje to nejlepší, co tento svět kdy viděl. Promluvte si s Ním a požádejte Ho o znamení a aby se jasně projevil. Svěřte Mu svůj život. Vložte všechny své starosti do Jeho rukou.
Čím více to budete dělat, tím větší jistotu získáte, bude vám to stále snazší a budete mít osobního pomocníka, který očistí vašeho ducha k tomu nejlepšímu.
Nejchytřejší cestou je modlitba odevzdání, jako je ta následující, jednoduše, otevřeně a s otevřenou myslí se modlete tento odstavec. Poté počkejte, co se stane.
Všemohoucí Ježíši Kriste, prosím Tě, abys vstoupil do mého života. Chci Ti odevzdat svůj život a prosím Tě, abys mi dal jasná znamení, že jsi tu a že i Ty chceš jít se mnou mým životem. Chci od nynějška utvářet svou existenci s Tebou a vést svou duši skrze Tebe a podle Tvého smyslu bezpečně a božsky domů. Ty jsi cesta, pravda a život, dovol i mně být součástí Tvé moci.
Těším se na svůj nový život s Tebou a v šťastném očekávání jsem zvědavý na Tvou odpověď.
Z celého srdce Ti děkuji, Tvůj s veškerou nadějí čekající Damian (Vaše jméno)
Nebudou teď blesky z nebe, ale v následujících dnech se budou dít věci, takže neomylně pochopíte, co je důležité a jak bude váš život s Ním vypadat.
Pak začněte svůj monolog s Ježíšem, vítejte na své nejlepší cestě domů, s Ježíšem, Duchem svatým a Otcem, všemohoucí božskou Trojicí.
To se stane vaším nejdůležitějším vztahem, jaký jste kdy měli. Rozvinete pocity, které zde takto neexistují. Nádherné, trvalé a bez vedlejších účinků.
A to nejlepší: Bůh osvobozuje, láme řetězy a ukazuje pravdu, která nakonec vede k pravému cíli života, k dobré duši, ke klíči k věčnosti, osvobozené od závislostí, smrti a hříchu. Světskými slovy: Nikdy už nebudete odděleni od Boha a prakticky už neuděláte žádné chyby. Krok za krokem budete stále lépe sloužit cíli a tak vést sebe i ostatní domů.
Nikdy nebudete mrtví, jen zemřete a přejdete do jiné perspektivy.
Zbraň číslo 3 | Spojte se 3x denně
Kdo se hodně modlí, čistí své okolí, vědomě či nevědomě. Zvládnete třikrát denně modlitbu díků? Perfektní, pak jste mistrem zbraně číslo 3. Já to praktikuji vždy ráno, v poledne a večer, a krátce před spaním si den ještě jednou projdu a poděkuji za vše, co se ten den tak nádherně povedlo.
Říká se: Kdo usíná s myšlenkami na Boha a vděčností, tomu patří svět. To je to nejlepší, co můžete udělat. Snadněji usnete a ve spánku získáte nejlepšího ducha.
Také řešení, důležitá rozhodnutí, lze na tomto místě dobře umístit, a druhý den lze většinou učinit perfektní volbu.
Zbraň číslo 4 | Jak se vypořádat s naší slabostí
Za všechna ta léta, co smím jít svou cestou s Ježíšem, mi trvalo nejdéle, než jsem tuto zbraň pochopil. Musel jsem se dožít 50 let a mnoho Ducha svatého prošlo skrze mě, než jsem to mohl pochopit.
To neznamená, že je to obtížné, ale je to velmi, velmi důležité a ve skutečnosti to přesně určuje, jak dobrý může být život.
Totiž přesně tak dobrý, jaká je naše slabost. Stejně jako nejslabší článek v řetězu určuje sílu řetězu, je to i u nás. Jak se dokážeme vypořádat se svými chybami, to nás činí extrémně silnými, nebo fatálně nestabilními.
Jak to chápat? Vše na tomto světě v sobě nese obě síly. Dualita určuje celou hmotu, vše, co zažíváme, je tím ovlivněno.
V nás to není jinak, máme dobrou a špatnou část, která nás provází životem. Od kolébky do hrobu, to tvoří osobnost. Tato slabost určuje vše. Je tu vlastně proto, aby nám pomohla, varovala nás, upozornila nás na změny.
Nedělá to však proto, aby nám ublížila, slabost to dělá, aby nás varovala. V zásadě s sebou vždy neseme část nebezpečí života, která nás chrání před sobě rovnými.
V psychologii se mluví o komfortní zóně: Když ji opustíme, objeví se strachy, a jen tréninkem a opakováním můžeme nakonec rozšířit svůj obzor, své schopnosti, své pole, možnosti.
V podstatě si zvyknete svého vnitřního lenochoda (abych použil jiný obraz pro totéž) na novou situaci, on se uklidní a vy si pak můžete s radostí užívat něco nového a zlepšili jste se.
Ať už to nazveme vnitřním lenochodem, použijeme komfortní zónu nebo to nazveme špatnou částí v nás, nakonec jde vždy o totéž.
Jsme omezeni z bezpečnostních důvodů, protože žijeme ve velmi nebezpečném světě.
Toto přirozené omezení nám slouží k našemu dobru, a teprve když to pochopíme, můžeme se s ním vypořádat a silně se rozvíjet k dobru, aniž bychom byli brzděni.
Proč je to teď zbraň?
Když pochopíme, jak to funguje, můžeme lépe řídit svůj život. Namísto toho, abychom si vytvořili vnitřního lenochoda nebo dokonce rozvinuli chorobné, extrémní strachy, můžeme přijmout svou slabost a s její pomocí vést nádherný život.
Od té doby, co jsem to pochopil a už jsem nepotlačoval vše negativní, se můj život extrémně pozitivně změnil. Dnes mám dvojnásobné možnosti, dokážu se mnohem lépe vypořádat s negativními věcmi a už nemusím potlačovat strachy a špatné pocity, což vlastně pak přesně ty problémy způsobuje.
Buďte vděční za své pocity a vejděte se sebou do vnitřního dialogu. Oslovte své strachy nebo špatné pocity, zeptejte se, co se děje, a projevte pro to pochopení. Všimnete si, že vás to posune vpřed, blokády zmizí, přijde svoboda. Přijměte vše, co se ve vás děje. Je to potlačování, co nás dělá nemocnými, to, že chceme jen dobro, dokonalost, která v nás vyvolává toto potlačování, chamtivost po dobru.
Tím, že přijmeme slabosti, tuto těžkou část v nás, se staneme skutečně svobodnými, pak nežijeme jen s dobrou stránkou, ne, pak máme v sobě i cennou špatnou část, která nám denně pomáhá vést dobrý, bezpečný, krásný život, se všemi pocity, myšlenkami, nejen s těmi dobrými samotnými, což právě může náš život silně omezit.
V praxi to probíhá takto: Když cítím něco špatného nebo se ve mně objeví strach, už se to nesnažím ignorovat nebo potlačovat. Pak se ptám: Co mi tím chci říct? Proč je teď negativní myšlenka tady? Zpravidla je to strach, který se stará o zítřek nebo příští týden nebo někdy. Pak řeknu: Ano, to je pravda, chápu to, to je důležité a správné, a dnes udělám maximum, aby dnešní den byl úspěšný.
S tímto přístupem dáváte své slabosti důvěru, ceníte si jí, ale pak máte mnohem méně blokád a problémů, život se stává harmoničtějším.
Svou slabost vždy vnímám jako vnitřní dítě, a ne jako svého vnitřního lenochoda, kterého musím drezírovat. Snažím se své vnitřní dítě s láskou a porozuměním proměnit v silnou, plnohodnotnou součást svého života. Stručně řečeno: harmonizace vnitřní komunikace je klíčem ke štěstí.
To je ta zbraň, můj nejslabší článek je stále silnější, a tím jsem i já stále silnější. To je psychologický kvantový skok.
Zbraň číslo 5 | Deník pravdy a úspěchu
To je to nejpůsobivější, co jsem kdy zažil. Naše vnímání není objektivní. Také proto, že síly v nás působí tak odlišně, nevnímáme pravdu jasně, ale máme spíše negativní sebepojetí.
Proto je zbraň číslo 5 darem z nebes. Funguje to velmi jednoduše: Vezměte si prázdný zápisník a každý den do něj začněte zapisovat, co všechno je ve vašem životě dobré, co pozitivního jste v posledních letech již vytvořili, a každý den si písemně děkujte za vše dobré, co se daný den stalo.
Stanovte si milníky, kterých chcete dosáhnout, a opakujte to každý den. Najednou uvidíte, že to, co cítíte, a realita není totéž.
Vaše pozornost k vašemu životu se stane objektivnější a vy budete svobodnější, realističtější, mnohem pozitivnější.
Pak můžete každý den žít pro sebe a nakonec skutečně žít v jediném čase, který skutečně existuje: Tady a teď.
Tím končím, a abych zůstal u tématu, děkuji Ti, Ježíši, že jsem mohl tato slova zveřejnit na internetu, a ať jich následuje ještě mnoho dalších.
Zbraň číslo 6 | Perspektiva jednoho dne
Na tuto důležitou sílu jsem narazil už v roce 1986 na přednášce jedné ženy, které bylo asi 30 let a která nás navštívila v internátu, aby nám vyprávěla o svém životě. Byla tam za Anonymní alkoholiky a já jsem ji velmi pozorně poslouchal. Je jasné, že v útlém věku 13 let je člověk trochu šokován, když tak mladá, hezká žena vypráví o své závislosti a říká, že si už poškodila játra.
Vypořádat se s alkoholem je pravděpodobně jedna z nejtěžších věcí, co existují, a já jsem si z té přednášky zapamatoval jádro řešení u Anonymních alkoholiků.
Dnes vím, že toto cenné myšlení vlastně funguje pro všechny a pro všechno a je velmi důležité.
Alkoholik, chce-li se zbavit závislosti, musí jít na nulu, aby nebyl neustále lákán a nepil dál.
Trochu bohužel nefunguje. Je pro něj spíše možné říci ne, než trochu nebo málo.
Jasné ne dokáže spíše udržet, protože receptory v jeho mozku pak nejsou krmeny a on musí pít stále více. Efektivní touha po závislosti jistě nezmizí, na to je potřeba hodně času, aby si mozek odvykl zvyku, ale s jasným ne má volbu, která je realistická k udržení.
A zde přichází na řadu perspektiva jednoho dne, nebo, chcete-li, Carpe Diem, utrhni den.
AA si neklade za cíl nikdy více nepít, na začátku je jen jeden cíl: zůstat střízlivý 24 hodin, a to opakovat co nejčastěji.
Neúspěchy se pak nepřeceňují, a znovu se prostě 24 hodin nepije alkohol.
Perspektiva 24 hodin to umožňuje. I v životě zdravého člověka je to velká pomoc.
Nestará se o včerejšek, co se stejně už nedá změnit, přijímá zítřek, až přijde, ale dělá všechno pro to, aby dnešek co nejlépe zvládl.
Ve spojení s, řekl bych, návykovou vděčností to funguje skvěle, a tak se úspěšné dny řadí za sebou a celková pohoda neustále stoupá.
Zbraň číslo 7 | Aktivní myšlení
Dříve se často slýchalo, že by člověk měl prostě myslet pozitivně. Vždycky jsem to považoval za vtip, protože myšlení je přece řízeno i pocity, a když má člověk špatnou náladu, s pozitivním myšlením to pořádně nefunguje, a proto jsem to nikdy nepovažoval za důležitou, funkční věc.
S přibývajícím věkem a rostoucí životní zkušeností však musím konstatovat, že je velmi důležité myslet aktivně.
Pokud necháme své myšlení prostě plynout, pak jsme jako list ve větru. Nikdo přece nechce být řízen větrem.
I zde si člověk všimne, pokud si toho vůbec všimne, že se odchyluje k negativnímu nebo se cítí špatně, což si člověk jednoznačně všimne, je potřeba silné aktivní myšlení.
Okamžitě se přepne na vděčnost, ať už vás napadne cokoli, Děkuji, Děkuji, Děkuji, a už se vám bude mnohem lépe.
Časem si všimnete odchýlení dříve a můžete také dříve zasáhnout, a tak se vám bude den ode dne lépe.
To byly ony, mých Sedm do nebe. Přeji vám hodně zábavy při jejich uplatňování. Kéž naše vděčnost neustále roste a zlo ztrácí co nejvíce prostoru.
Carpe Diem